Anketa
Myslíte si, že výsledky parlamentných volieb prinesú
Rast životnej úrovne (6%, hlasovalo: 10)
Stagnáciu životnej úrovne (10%, hlasovalo: 18)
Zhoršenie životnej úrovne (84%, hlasovalo: 148)
Novinky
17. Apríl 2012
Boj médií proti nám
Pre to, aby nás dokonale "oblbli", robia maximum,... [viac...]
01. Apríl 2012
Hluk vplýva na biodiverzitu
Stále více studií potvrzuje vliv hluku na změny chování ptáků a... [viac...]
01. Apríl 2012
Bude dýchanie v Česku spoplatnené?
Dýcháte? Plaťte! vzkázal Kalousek Čechům. Vymyslel daň ze vzduchu... [viac...]
28. Marec 2012
Hájenie verejného záujmu, 2,65 miliardy eur patria daňovým poplatníkom a nie politikom a úradníkom.
Hanba našej spoločnosti je, že nie sú peniaze na vyššie platy zdravotných sestier,... [viac...]
13. Marec 2012
Väčšina zvolila istoty.
Voľby sú minulosťou, každodenný život... [viac...]
12. Marec 2012
Gorila po maďarsky.
Nová generácia Maďarov sa dostala do vrcholnej politiky po prevrate... [viac...]
01. Február 2012
Časť vedcov a politikov nesúhlasí s utajovaným obsahom ACTA
Zmluva ACTA podstatným spôsobom obmedzí naše práva a slobody nielen na internete... [viac...]
24. Január 2012
Zomierali nevinné deti.
Akonáhle prišiel pacient do nemocnice, hneď zmizol... [viac...]
22. Január 2012
Ako držia finančníci politický systém v šachu
O současnosti a budoucnosti evropských zemí nerozhodují... [viac...]
10. Január 2012
Svet ovláda úzka skupina ľudí hovorí Karel Gott.
PRAHA - Český spevák Karel Gott odložil... [viac...]

Studie: Hluk mění přírodu více, než se čekalo


Pondělí, 26 Březen 2012 00:29 Životní prostředí

Stále více studií potvrzuje vliv hluku na změny chování ptáků a zvířat. Nová studie zveřejněná v Proceedings of the Royal Society B ukazázala, že hluk působený lidmi a lidskou čiností ovlivňuje i biodiverzitu, šíření a výskyt rostlin a stromů. Hlavní autor studie, Francis D. Clinton z National Evolutionary Synthesis Center v Durhamu v Severní KArolině, říká, že u dlohověkých rostlin a stromů mohou následky hluku přetrvávat ještě desetiletí, a to i po té co zdroj hluku již dávno utichl.
 

Během předcházejích výzkumů objevil Francis s kolegy zajímavou věc: kolem hlučných míst se zvýšil výskyt některých druhů, zatímco jiné zvířecí druhy hlučná místa opustily. Vzhledem k tom, že většina rostlin se nemůže pohybovat z místa na místo, je přežití a šíření některých rostlin závislé na ptácích a dalších zvířatech.

 

Rozmnožování rostlin se účastní mnoho druhů zvířat a hmyzu. Opylují rostliny, přenášejí semena, nebo semena pojídají a přenáší je ve svém trávicím traktu. Nestrávená semena se pak mohou uchytit na zcela novém místě - pokud ovšem na původní i nové lokalitě není příliš mnoho hluku, který zapříčinil že se jim zvířata v obou případech vyhnou.

 

Pro zjištění jak reakce živočichů na hluk ovlivňuje rotliny provedli vědci sérii experimentů v letech 2007 až 2010 severozápadní oblasti Nového Mexika. V této oblasti (Rattlesnake Canyon Wildlife Area) se je mnoho vrtů pro těžbu zemního plynu, u nichž se nacházejí kompresory pro přepravu plynu plynovody. Kompresory řvou a rachotí ve dne v noci, 24 hodin denně a 365 dní v roce.

 

Lokality těžby plynu byly vybrány záměrně. Vyskytuje se zde napřetržitý hluk, ale nejsou zde jiné matoucí faktory, které jsou spojeny s jinými hlučnými oblastmi, nepříklad silnicemi či městy, které dopravází světelné znečištění, výskyt chemických látek a kolize s automobily. Aby vědci zjistili jak působí hluk na opylovače, vyrobili umělé rostliny s květy napodobující místní obvyklou květinu scarlet gilia (Ipomopsis aggregata). Každé takové umělé "políčko" obsahovalo 5 rostlin se třemi květy. Květy byly naplněny konstatním množstvím nektaru z oslazené vody, a byly poprášeny umělým pylem. Každé políčko obsahovalo pyl jiné barvy.

 

Polička s umělými květy byla umístěna do klidných míst i do míst kde hlasitost odpovídala hluku 500m vzdálené dálnice. Následně vědci porovnávali počet návštěv opylovaču na hlučných a klidných místech. Zjistili, že jeden druh kolibříka (Archilochus alexandri) pětkrát častěji navštevoval hlučná místa.

 

Podle Francise mohou kolibříci dávat přednost hlučným místům, protože ostaní ptačí druhy, které  se živí jejich mláďaty, například sojka západní (western scrub jay - aphelocoma coerulescens), mají tendenci se hlučným místům vyhnout. Jelikož jsou kolibříci opylovači rostlin, jejich častější návštěvy hlučných míst mohou přispět k lepší produkci semen, a tak v tomto případě z hluku profitují kolibříky opylované rostliny, jako zmíněná scarlet gilia.

 

Další soubor experimentů ovšem potvrdil, že pro ostatní druhy rostlin představuje rušivý hluk spíš špatnou správu. V druhé sérii experimentů se vědci rozhodli zjistit vliv hluku na šíření semen a vznik semenáčků borovice sladké (pinus edulis - borovice sladká, borovice jedlá), jedním z dominantních stromů v této oblasti. 

 

Pokud nejsou semínka borovice vytrnány přímo ze šišek, padají po dozrání na zem, kde je pojídají  ptáci a ostatní zvířata. Vědce zajmalo jaká zvířata spadaná semínka jedí a proto nastražili borovicová semínka pod 120 stromů v hlučných i klidných místech. Automatickým fotoaparátem reagujícím na pohyb (fotopastí) pak zaznamenali zvířata, která se živila semeny.

 

Třídení snímkování zachytilo širokou škálu obyvatel lesa, včetně myší, čipmunků, veverek, ptáků a králíků. Ale u dvou zvířat byl výrazný rozdíl mezi hlučným a tichým místem - myši dávaly přednost hlučným místům, kdežto sojka západní se hlučným místům zcela vyhýbala.

Semínka borovic, které myši snědí, obvykle nepřežijí cestu jejich střevy, takže nárůst myší populace v hlučných místech může být pro borovice špatnou zprávou. Naproti tomu sojky, preferující klidná místa, roznesou stovky až tisíce semen, která si ukrývají v půdě na horší časy, a některá z nich následně vyklíčí. Borovice sladké by tedy z ticha prospívajícího sojkám mohly těžit.

 

V souladu s výsledky zjištěné pozorováním semen byly i výskyty samenáčků borovice sladké. V klidných místech byl jejich počet 4 krát vyšší oproti hlučným lokalitám. Než tyto borovice vyrostou ze semenáčků do vzrostlého stromu, bude to trvat desítky let, říká Francis, To znamená, že následky hluku mohou trvat déle, než jsme si mysleli. "Méně semenáčků v hlučných oblastech může nakonec znamenat méně vzrostlých stromů, ale protože borovice jsou pomalu rostoucí, může tento posun zůstat nepozorován řadu let. Méně borovic pak může být kritické pro přežití druhů, které jsou na nich závislé."
 

Zdroje:

• Infojet
• Clinton D. Francis, Nathan J. Kleist, Catherine P. Ortega, and Alexander Cruz
  Noise pollution alters ecological services:enhanced pollination and disrupted seed dispersal Proc RSoc B2012:rspb. 2012.0230v1-    rspb20120230.
• National Evolutionary Synthesis Center (NESCent) http://www.nescent.org/
• TerraDaily